Skončil druhý ročník soutěže choreografií v Kurovicích – Mortschlag. V něčem se druhý ročník povedl, na některých místech zaskřípal, ale s tím se muselo počítat, protože z pohledu času je Mortschlag ještě stále malé dítě v plenkách. Dovolte mi, abych se teď pokusil shrnout, co se podařilo a co se nepodařilo a v čem se budeme snažit, aby příští rok byl lepší.

Co bylo pozitivem soutěže? Jednoznačně úroveň jednotlivých soubojů. Na prvním místě se umístili Libor Kejval a Jan Svoboda ze skupiny Novica, což pro mě osobně bylo největším překvapením. Každý z nás má Novicu spojenou s nasazením, brutalitou, ale jednoduchým šermem. Ve vítězné choreografii jsme ale měli možnost vidět dobové techniky dlouhým mečem v plné rychlosti a s obvyklým Novičáckým nasazením a zápalem. A i když můžeme mít výhrady nad některými technickými nepřesnostmi, jednalo se o jeden z mála soubojů, kde je možné vidět vedle sebe techniky se snahou o ztvárnění skutečného boje. Je zřejmé, že Jeňova snaha o pochopení učení starých mistrů včetně účasti na semináři v Trnavě nese své ovoce.

Na druhém místě skončila skupina Žoldnieři, která minulý ročník vyhrála. Žoldnieři předvedli velmi hezký souboj na dlouhé rapíry a důstojně dokázali, že patří mezi nejlepší šermířské skupiny v Evropě.

Na třetím místě skončila skupina Adorea, opět se soubojem na dlouhé meče. Na čtvrtém místě skončila skupina Žehart s tesáky a na pátém Přemyslovci se soubojem na dýky.

Z dalších soubojů se mě osobně líbili Rytíři svatého grálu, kteří předvedli souboj v plátových zbrojích dle pravidel harnischfechten. I ostatní choreografie ale byly zajímavé a je třeba vyzvednout odvahu těch, kteří se šli poměřit s tak kvalitními soubory a neměli strach ukázat svou představu historického šermu. Bez pořadí se jedná o skupiny Bellators, Cavalieri Moravi, Poustevník a Společenstvo Libertas.

Pro mě osobně je velkým zadostiučiněním, že většina skupin se snažila předvádět dobové techniky a na divácké atraktivitě a úspěšnosti to nijak neubralo, právě naopak Cíl ukázat, že je možné dobové techniky skloubit s divácky líbivým šermem tedy byl na sto procent splněn.

Co se nepodařilo a co bychom chtěli zlepšit. Největším problémem byla porota. Nejprve se omluvil Borek Belfín, který měl povinnosti v zahraničí. Když pak na poslední chvíli odřekl svou účast i Petr Žákovský, který měl být hlavní arbitr ohledně dobovosti, tak se šermířská porota počtem vyrovnala s laickou porotou. Náš cíl přitom bylo, aby v porotě zasedl odborník na dobový šerm, typicky divadelní šermíř a představitel drsné školy, která prosazuje razanci na úkor techniky a dobovosti tak, aby v hodnocení zaznělo co nejvíce názorů. Na jednu stranu se tak sice více ke slovu dostalo hodnocení "divácké", na druhou stranu hodnocení šermu nebylo podle našich představ. Proto už dnes organizátoři soutěže začínají jednat s vytipovanými odborníky, kteří by se do poroty hodili a kteří by zároveň byli schopní říci zajímavé a podnětné názory k jednotlivým choreografiím z pohledu šermu.

Dalším problémem byly pravidla. Počítali jsme s tím, že každý si mohl pravidla přečíst na stránkách tvrze Kurovice. Bohužel už dnes je zřejmé, že opravdu poctivě si pravidla přečetl málokdo. Proto příští rok na začátku soutěže seznámíme i diváky s hlavními body pravidel tak, aby každému bylo jasné, co se vlastně hodnotí. Největším úskalím letos byly scénky, které měly šermířskou choreografii uvést, popř. zakončit. Podle pravidel se scénka před soubojem a po souboji bodově nehodnotí. Ve skutečnosti ty skupiny, které se snažily o velké divadlo v choreografii, většinou zklamaly, protože se příliš zaměřily na hraní ve scénce. Laická porota ale scénky samozřejmě slovně hodnotila a v některých divácích i soutěžících vznikl nesprávný dojem, že scénky jsou bodované.

Další otázkou je, zda omezovat počet choreografií podle skupin. Já osobně jsem proti. Jedná se o soutěž choreografií a nikoliv o soutěž skupin. Mnohem důležitější je proto jméno choreografa, popř. režiséra a šermířů, kteří choreografii předvádějí. Navíc cílem soutěže je ukázat divákům a ostatním šermířům co nejvíce zajímavých choreografií, nikoliv pár skupin. Hlavním cílem soutěže je dokázat, že dobový šerm může být divácky atraktivní a podnítit v začínajících šermířích touhu poznat šermířské umění našich předků. Další výhodou je, že pokud jedna skupina předvádí více choreografií, většinou se jedná o různé zbraně a diváci tak vidí nejenom souboje na rapíry a dlouhé meče. Další problém nastává v okamžiku, kdy šermíř vystupuje s kolegy z rozdílných skupin. Např. Anna Drobílková předváděla jednu choreografii s vedoucím své skupiny Společenstvo Libertas a druhou s členem Normanů. Jediným omezujícím kriteriem by proto podle mého názoru měl být celkový počet přihlášených choreografií, který by neměl překročit určitý počet, tak aby bylo možné soutěž organizačně zvládnout. Opět zdůrazňuji, že nám nejde o to, aby se jedna skupina mohla chlubit vítězstvím, ale aby diváci a začínající šermíři viděli co nejzajímavější šermířské choreografie. Proto si myslím, že není vhodné soutěž nijak omezovat a připadalo by mi to stejné, jako kdyby na turnaji nesměli šermovat dva a více šermířů z jedné skupiny.

Další problém je s kostýmy a zbraněmi. V ideálním případě by se vyhlašoval nejhezčí kostým a nejhezčí zbraň jako samostatné kategorie. Bohužel ale soutěž není výdělečná, organizátor soutěž dotuje a investovat do dalších cen není prakticky možné. Pokud se ale kostýmy nehodnotí, stěží lze dávat nějaká omezení. Navíc se jedná o soutěž šermířských choreografií, nikoliv o soutěž v kostýmech. Proto ač by se nám líbilo, kdyby všichni soutěžící měli dokonalé repliky kostýmů nebo zbrojí, musíme hodnotit jen způsob předvádění šermířských technik a nikoliv kostýmy vystupujících. Navíc jsme rádi, když se do soutěže přihlásí i šermíři, jejichž vybavení není dokonalé, ale kteří si chtějí vyslechnout hodnocení poroty a zkvalitnit svůj šermířský projev. Je ale možné, že do budoucna se hodnocení kostýmů a zbraní stane součástí hodnocení nebo samostatnou kategorií. To ale ukáže až čas a chuť šermířů soutěže se účastnit.

Otázkou zůstává, zda příští rok vyhlásíme kategorii "fantasy". Soutěž ukázala, že může žít svým životem. Letos se do kategorie fantasy přihlásila jen Novica a Cavalieri Moravi, což je málo. A jak už bylo řečeno, naším cílem je propagovat dobový a smysluplný šerm, proto kategorie fantasy je tak trochu navíc.

O všech těchto otázkách povedeme dlouhou diskusi, protože cílem je vytvořit soutěž, která bude kvalitní a kde budou chtít soutěžit kvalitní šermíři. Je možné, že se neshodneme a rozhodneme se další ročníky nepořádat. Je možné, že pravidla budou změněna tak, aby co nejvíce akcentovaly cíl soutěže. Určitě se změní složení poroty. Určitě se na začátku diváci seznámí se základy pravidel. Pak už bude záležet jen na šermířích, jestli budou chtít do Kurovic přijet a poměřit své šermířské umění. Letošní soutěž ukázala, že v České republice a na Slovensku je celá řada velmi kvalitních skupin a vůbec se nedivíme profesionálním skupinám, že raději jedou do zahraničí, kde není taková konkurence, protože s tak kvalitními choreografiemi by nedokázaly v drtivé většině držet krok.

Dle ohlasů začínajících skupin v hledišti byl Mortschlag velkou inspirací a výzvou. A to bylo jeho hlavním účelem. Ještě jednou je nutné pogratulovat všem vítězným choreografiím za jejich kvalitu a vyjádřit obdiv a úctu všem, kdo se soutěže zúčastnili, protože bez nich by tato soutěž neměla smysl a neproběhla by.

Mgr. Petr Vytopil


facebook 2011 Sdružení pro záchranu a obnovu Tvrze KuroviceTOPlist